Štěrkové trávníky – alternativa k asfaltu a betonu

Zvýšení vsakovací schopnosti obcí, jako součást komplexu preventivních opatření před povodněmi z přívalových dešťů, je jednoznačně směrem, kterým by se urbanistika našich sídel měla ubírat. Již od poloviny 19. století byly v zámeckých zahradách zakládány tzv. „štěrkové trávníky“, používané pro zpevnění cest, jejichž povrch zároveň vzhledově plynule navazoval na okolní travnaté plochy. Jejich výhodou bylo také snížení prašnosti, zvýšení vsakovací schopnosti a v neposlední řadě zmíněný estetický význam. První zmínky o travnatých cestách se v literatuře objevily už v první polovině 19. stol.

Proč vlastně štěrkový trávník?

Výstavbou jednotlivých zpevněných vrstev završených travnatým krytem je vedle potřebné nosnosti dosaženo také dostatečné pórovitosti a propustnosti, čímž je zaručena žádoucí retence v místech, kde se v dnešní době obvykle navrhuje beton nebo asfalt. Právě vsakovací schopnost při současné zatížitelnosti zpevněných vegetačních substrátů ve štěrkových trávnících zvyšuje značný ekologický význam těchto ploch. Podstatným přínosem použití štěrkových trávníků je podpora biodiverzity na dané lokalitě.

Při sestavování druhově pestrých směsí pro štěrkové trávníky je nutné vycházet především z reálných podmínek stanoviště, dostupnosti jednotlivých komponent a praktických zkušeností. Směsi pro štěrkové trávníky mohou být složeny pouze z travních druhů nebo mohou obsahovat příměs bylin. Složení různých variant směsí pro štěrkové trávníky je uvedeno v normě FLL – „RSM – pravidla pro sestavování směsí trávníků“, a to v části RSM 5.1 Parkové trávníky. Ještě konkrétněji se doporučeními, kdy je vůbec vhodné přistoupit k použití štěrkového trávníku dle RSM 5.1 zabývá podrobně zpracovaná metodika FLL – „Směrnice pro navrhování, realizaci a údržbu zpevněných zatravněných ploch“.

Příklad směsi pro založení štěrkového trávníku:

• RSM 5.1. - Štěrkový trávník s řebříčkem - je nenáročná bylinná směs vhodná pro většinu stanovišť. Výborně se dokáže prosadit i v půdách chudších na živiny. Oblíbená je zejména pro parkovací plochy. Směs byla na veletrhu FOR GARDEN 2014 oceněna cenou GRAND PRIX.
• Složení: Trávy 98%: Festuca rubra rubra 15%, Festuca rubra trichophylla 13%, Lolium perenne 40%, Poa pratensis 30% Byliny 2%: Achillea millefolium 2%
• Doporučený výsevek: 20-30 g/m²

Vrstvy štěrkového trávníku

Podle intenzity využití jsou zakládány štěrkové trávníky s jednou nosnou vegetační vrstvou s mocností 15-30 cm nebo se dvěma vrstvami, kde hlubší vrstva je drenážní o mocnosti 20-25 cm z hrubšího materiálu a svrchní vrstva má mocnost 10-15 cm a obsahuje jemnější frakci štěrku smíchanou se zeminou nebo kompostem.

Použití štěrkového trávníku s příměsí dvouděložných rostlin

Štěrkový trávník v lázeňském parku

Zakládání štěrkových trávníků

Štěrkový trávník je pojízdný trávník na štěrkové vrstvě o mocnosti 20 až 30 cm, jehož meziprostory jsou vyplněny zeminou a zakořeněnými travami. Vsakovací schopnost při současné zatížitelnosti zpevněných vegetačních substrátů ve štěrkových trávnících zvyšuje značný ekologický význam těchto ploch. Prostřednictvím podkladních zpevněných vrstev opatřených travnatým povrchem mají štěrkové trávníky nejen potřebnou nosnost, ale také vsakovací schopnost, a to díky dostatečné pórovitosti a propustnosti.

Schéma štěrkového trávníku

Skladba štěrkových trávníků

Podle intenzity využití jsou zakládány štěrkové trávníky s jednou nosnou vegetační vrstvou s mocností 15-30 cm nebo se dvěma vrstvami, kde hlubší vrstva je drenážní o mocnosti 20-25 cm z hrubšího materiálu a svrchní vrstva má mocnost 10-15 cm a obsahuje štěrk v jemnější frakci smíchaný se zeminou (kompostem). Materiály nosné konstrukce (štěrk) tvoří 80 objemových % a podíl přídavných materiálů (kompost, zemina) tvoří 20 objemových % vegetační vrstvy. Obě vrstvy musí být odděleny geotextilií kvůli nebezpečí postupného vymývání zeminy ze svrchní vrstvy. Pokud se geotextilie nepoužije, je nutné zeminu přidat do všech vrstev štěrkového trávníku. Materiály nosné konstrukce (štěrk, recyklovaná stavební suť) pak tvoří 80 objemových % a podíl přídavných materiálů (kompost, zemina) tvoří 20 objemových % v každé vrstvě štěrkového trávníku.

Doporučená dávka hnojiva pro založení štěrkového trávníku je 5g/m² čistého dusíku (N). Forma hnojiva je kombinované vícesložkové hnojivo obsahující mimo základní živiny i mikroprvky. Vegetační vrstvu štěrkového trávníku je vhodné vylepšit pomocnými půdními látkami na bázi silikátových koloidů (Agrosil LR) v dávce 100-150 g/m2.

Hlavní parametry konstrukce štěrkového trávníku

• Únosnost min. 25MN/m² pro osobní automobily
• Sklonitost terénu – ne větší jak 5%
• Propustnost spodní vrstvy (základu) pro vodu 1,0 x 10^-6m/s, vegetační nosné vrstvy potom 5 x 10^-6m/s
• Výstavba ideálně při venkovní teplotě 8 °C

Tab: Třídy zatížení štěrkového trávníku (FLL, 2008)

Tab.: Mocnost nosné vrstvy štěrkového trávníku v závislosti na stupni zatížení (FLL, 2008)

Péče o štěrkové trávníky

Péče o štěrkové trávníky zahrnuje, podobně jako u ostatních typů trávníků, pravidelné hnojeni, a to ve stejných dávkách a terminech jako u intenzívních nebo extenzívních trávníků, v závislosti na zvolené variantě štěrkového trávníku (travní x travo‑bylinný; intenzívni x extenzívní; apod.). Po první seči je nutné štěrkový trávník neobsahující byliny (kromě řebříčku obecného) pohnojit dusíkatým hnojivem v dávce 5 g/m2. Pravidelnou výživou je podporována regenerace a zapojeni štěrkového trávníku, který je vystaven velkému zatížení. Štěrkové trávníky s podílem dvouděložných bylin (kromě řebříčku obecného) není vhodné pravidelně hnojit, protože pak dochází ke snížení druhové pestrosti porostu. Travo‑bylinná společenstva jsou pro využití ve štěrkovém trávníku vhodná za předpokladu plánované nižší zátěže.

Pravidelné koseni na výšku 4-6 cm se u extenzívních štěrkových trávníků provádí 1x až 2x ročně, obvykle není nutné častěji. Pouze v případě skutečně intenzívní péče s pravidelnou závlahou je nutné sekat dle potřeby častěji, nikdy však ne jednorázově vice, než je 1⁄3 čepele listu trav. Při pravidelném parkováni a pojížděni jsou rostliny zastoupené v štěrkovém trávníku vystaveny takové zátěži a stresu, že většinou příliš nerostou a kosení se týká pouze nezatěžovaných okrajových části za účelem udržení estetického dojmu z plochy. Štěrkový trávník by se neměl kosit při teplotách přesahujících 25 °C. Stejně jako u jiných typů trávníků je v suchých obdobích nutná závlaha. Dávku vody 20–40 l/m2 s odstupem max. 5 dni je potřeba přizpůsobit vyšší propustnosti vegetační vrstvy.

Opatrně se musí postupovat při zimní údržbě, kdy nesmí dojit k narušení povrchu štěrkového trávníku radlici. Při nepřiměřeném a předimenzovaném využívání štěrkových trávníků může dojit vlivem nadměrného zatížení a při častém brzděni aut k posunutí jednotlivých vrstev štěrku, vzniku koleji a v důsledku toho i k výskytu kaluží. Zvýšení únosnosti stávajícího štěrkového trávníku lze řešit následujícími postupy:

• odvodněním pozemku,
• dodatečným zhutněním,
• dodatečným vmícháním chybějící frakce štěrku,
• vmícháním hydraulického pojiva (v rozporu s FLL 2000),
• zvýšením mocnosti vegetační nosné vrstvy.

Poradíme vám

Potřebujete poradit ohledně zakládání štěrkových trávníků? Nevíte, jaké osivo je vhodné pro založení vašeho stěrkového trávníku? Kontaktujte nás, ochotně vám poradíme.

 
Vzcházející porost štěrkového trávníku

V suchých podmínkách vydrží dobře založený štěrkový trávník i jednorázové nadměrné zatížení při přípravě rockového festivalu.