Eshop Květnaté louky
Tento trend se promítl do mnoha projektů a dotačních titulů, v nichž jsou podporovány přírodní zahrady s druhově pestrými porosty. „ Květnaté louky “ do oblíbených přírodních zahrad mateřských a základních škol slouží ke studijním účelům a pochopení, jaké vztahy v přírodě fungují, ale i jak dokáže být příroda nevyzpytatelná. Základními principy přírodních zahrad ve formě květnatých luk je jejich udržitelnost a soběstačnost, proto se při tvorbě travních směsí do přírodních zahrad vychází z místních geologických, biologických a ekologických podmínek. Při výběru jednotlivých komponent osiva pro květnaté louky se klade důraz na širokou druhovou pestrost a upřednostňují se rostlinné druhy typické pro dané území. I když je obvykle ze strany zahradního architekta cítit snaha dosáhnout co nejvyššího podílu bylin v porostu, a tomu často odpovídá i složení travní směsi, v praxi je pomalý počáteční vývoj travní směsi s nízkým zastoupením travin vzhledem k pravidelné intenzitě zátěže skupinami dětí, spíše komplikací. Je logické a uživatelsky příjemné, že ze strany investorů je zájem o pokud možno co nejrychlejší zapojení porostu, aby zahrada sloužila dětem co nejdříve. V tom případě je potřeba podíl trav ve směsi navýšit a z bylinných druhů zvolit ty, které budou v porostu nejlépe čelit konkurenci ostatních rostlinných druhů.
Z tohoto pohledu je důležité rozdělit pobytové plochy v zahradě na prostor pro hru (kde se předpokládá intenzívnější zátěž) a na okrajové plochy, kde je možné zvolit porosty vyšší, pohledově zajímavé nebo jinak účelově specifické (směsi pro opylovače nebo motýly).
V sousedním Německu je pro zatěžovaný druhově pestrý trávník zaveden termín „Bylinný trávník“, což je travinobylinné společenstvo, jehož estetická funkce je zajištěna zapojeným nízkým porostem s různobarevností květů, především sedmikrásek. Bylinné trávníky mají širokou druhovou diverzitu, dobře snáší zátěž, a proto jsou výborně využitelné pro přírodní zahrady v místech, kde se děti pravidelně pohybují. V porostu jsou přítomny nejenom trávy, ale také byliny (řebříček obecný, svízel syřišťový, pampeliška obecná, kopretina bílá, jitrocel prostřední, černohlávek obecný, pryskyřník hlíznatý, mateřídouška, hvozdík) a jeteloviny (štírovník růžkatý, tolice dětelová). Jetel plazivý, zvláště drobnolisté odrůdy, se jeví jako vhodný doplněk do těchto nízko sečených bylinných trávníků v méně příznivých podmínkách, v nichž zvyšuje odolnost k suchu a dodává potřebný dusík. Bylinný trávník velmi dobře plní protierozní funkci a vyžaduje nižší úroveň péče, která spočívá pouze v pravidelném sečení na výšku kolem 6-7 cm v intervalu 14 dní. Hnojení ani ošetření herbicidy nepřipadá v úvahu, protože právě tento režim následné péče podmiňuje výskyt sedmikrásky chudobky.
Příklad složení směsi pro Bylinný trávník
Trávy 96%: Agrostis capillaris 5%, Cynosurus cristatus 5%, Festuca brevipila 7%, Festuca rubra commutata 18%, Festuca rubra rubra 36%, Festuca rubra trichophylla 10%, Poa pratensis 15%
Byliny 4%: Achillea millefolium 0,1%, Dianthus deltoides 0,5%, Galium verum 0,4%, Leontodon hispidus 0,2%, Leucanthemum vulgare 0,5%, Lotus corniculatus 0,2%, Plantago media 0,3%, Prunella vulgaris 0,7%, Ranunculus bulbosus 0,2%, Sanguisorba minor 0,2%, Thymus pulegioides 0,4%, Trifolium repens ´Pirouette´ 0,3%
Doporučený výsevek travinobylinné směsi: 10-15 g/m2
V přírodních zahradách je výsev Květnaté louky - směsi s vyšším podílem bylin (30-80 %) možný za předpokladu, že je uživatel pozemku s pomalým vývojem porostu srozuměn, protože náklady na osivo jsou i při malém výsevku od 2 do 5 g.m-2 nemalé. S vysokým podílem bylin směsi souvisí i riziko zaplevelení, protože travní druhy, které se vyvíjejí rychleji než byliny, jsou schopny výskyt alespoň části plevelných druhů na stanovišti omezit, současně jsou však potlačovány i žádoucí konkurenčně slabé druhy bylin. Většímu výskytu plevelných druhů je možné alespoň částečně předejít výsevem druhově pestré směsi s podílem jednoletých bylin (letniček), které kvetou již v roce založení a mají rychlý počáteční vývoj.
Jedlé trávníky
Téma přírodních zahrad, respektující zásady permakultury, klade na travnaté plochy požadavky zcela odporující tradičním intenzívním přísně sterilním trávníkům. Tzv. „Jedlé trávníky“, jak jsou tyto plochy nazývány, slouží primárně k produkci potravy pro člověka a obsahují větší zastoupení rostlinných druhů s léčivým účinkem (třezalka, řepík, mateřídouška, řebříček) nebo s možností využití v kuchyni (čekanka, krvavec, popenec, jitrocel).
Motýlí louky
Kromě Jedlých trávníků jsou do přírodních zahrad navrhovány směsi, které pomáhají vytvářet podmínky pro výskyt různého hmyzu. Oblíbené jsou „Motýlí louky“ a také směsi pro opylovače. U těchto typů směsí platí zásada neposekat nikdy celou plochu jednorázově v době vegetace. Šanci na přežití hmyzu zvyšuje i vyšší výška strniště (alespoň 5 cm).
Medonosné směsi
„Medonosné směsi“ obvykle neobsahují žádné travní druhy, přesto díky vysokému podílu jetelovin, mohou dostatečně zajistit vytrvalost porostu po dobu více let. Všechny zvolené rostlinné druhy nabízí zdroj pylu a nektaru pro včely i další v přírodě žijící opylovače. Druhová diverzita směsi poskytuje nejen potravu, ale také útočiště pro mnoho druhů hmyzu a motýlů. Směsi jednoletého i víceletého charakteru jsou vhodné pro jarní výsevy a není u nich kladen důraz na výšku porostu.
Příkladem víceleté druhově pestré směsi pro opylovače je komerční směs VILÍK – včelí pastva medonosná , která obsahuje 41 rostlinných druhů.
Byliny 62%: Řepík vonný (Agrimonia procera) 0,5%, Koukol polní (Agrostema githago) 3%, Topolovka růžová (Alcea rosea 'Černá') 0,3%, Rmen barvířský (Anthemis tinctoria) 1,2%, Měsíček lékařský (Calendula officinalis 'Plamen') 1,5%, Lnička setá (Camelina sativa 'Zuzana') 10%, Kmín kořenný (Carum carvi 'Prochan') 5%, Chrpa modrá (Centaurea cyanus) 0,5%, Chrpa luční (Centaurea jacea) 0,6%, Čekanka obecná (Cichorium intybus) 0,1%, Koriandr setý (Coriandrum sativum 'Hlubočský') 0,1%, Škarda dvouletá (Crepis biennis) 0,4%, Mrkev obecná (Daucus carota 'Táborská žlutá') 1%, Hadinec obecný (Echium vulgare) 0,6%, Pohanka obecná (Fagopyrum esculentum 'Zita') 8%, Svízel bílý (Galium album) 0,1%, Svízel syřišťový (Galium verum) 0,5%, Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) 0,5%, Yzop lékařský (Hyssopus officinalis 'Blankyt') 1,6%, Boryt barvířský (Isatis tinctoria) 1,2%, Buřina, srdečník obecný (Leonurus cardiaca) 0,4%, Kopretina bílá (Leucanthemum vulgare) 2,5%, Len setý (Linum usitatissimum 'Olejný') 7%, Sléz přeslenitý (Malva verticillata 'Dolina') 0,5%, Heřmánek pravý (Matricaria chamomilla) 1,2%, Dobromysl obecná (Origanum vulgare) 0,3%, Svazenka vratičolistá (Phacelia tanacetifolia 'Větrovská') 8%, Jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata 'Libor') 1,5%, Mochna stříbrná (Potentilla argentea) 0,1%, Černohlávek obecný (Prunella vulgaris) 0,5%, Šalvěj přeslenitá (Salvia verticillata) 0,2%, Saturejka zahradní (Satureja hortensis 'Pikanta' 0,1%, Silenka nadmutá (Silene vulgaris) 0,5%, Čistec německý (Stachys germanica) 0,3%, Vratič obecný (Tanacetum vulgare) 0,3%, Tymián obecný (Thymus vulgaris) 1%, Kozlík lékařský (Valeriana officinalis) 0,2%, Divizna velkokvětá (Verbascum densiflorum 'Zlata') 0,4%, Divizna černá (Verbascum nigrum) 0,3%
Jeteloviny 38%: Úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria 'Pamir' 1,2%, Cizrna beraní (Cicer arietinum 'Irenka') 0,7%, Katrán etiopský (Crambe abyssinica 'Katka') 0,8%, Štírovník růžkatý (Lotus corniculatus 'Táborák') 3%, Tolice dětelová (Medicago lupulina 'Ekola') 1,8%, Vojtěška setá (Medicago sativa 'Oslava') 2%, Vičenec ligrus (Onobrychis viciifolia 'Višňovský') 8%, Čičorka pestrá (Securigea varia 'Eroza') 2%, Jetel nachový (Trifolium incarnatum 'Kardinál') 7%, Jetel luční (Trifolium pratense 'Start') 4%, Jetel plazivý (Trifolium repens 'Jura') 2%, Pískavice řecké seno (Trigonella foenum graecum 'Hanka') 2%, Vikev ozimá panonská (Vicia pannonica 'Dětenická Panonská') 3,5%
Víceletá směs Vilík je navržena tak, aby poskytovala dostatečně hojnou pastvu pro včely nejen v roce založení, ale i v dalších letech. Současně je směs atraktivní, barevně pestrá a semínka některých druhů ve směsi (slunečnice) jsou vhodná i pro zimní krmení ptactva.
Současný trend zakládání přírodních zahrad znamená vytváření životního prostoru, který dětem v urbanizovaném prostředí i na venkově umožňuje plnohodnotný kontakt s přírodou a prostřednictvím těsného kontaktu s rostlinami i živočichy je učí pochopit vzájemné vztahy mezi všemi složkami ekosystému zcela přirozeně neboli v souladu s přírodou.
