Eshop Květnaté louky
Pro zdravý vývin koně je pastevní odchov naprosto nezbytný. Přirozený pohyb na pastvině přispívá ke správnému utváření končetin, hrudníku, hřbetu, zádě. Pro pastvu koní jsou vybírány sušší pozemky s dostatečnou půdní vláhou a hustě zapojeným drnem, který by měl odolávat poškozením kopyty. Travní porosty na půdách, které jsou trvale nebo po dešti zamokřené, jsou pro pastvu koní méně vhodné, protože u koní může docházet k nesprávnému utváření končetin. Z výše uvedených důvodů je vhodné pastvu koní začít až po oschnutí povrchu, v praxi obvykle v druhé polovině dubna. U žírných pastvin se počítá s ½ až 1 ha na jednoho paseného koně, koně potřebují kromě pastvy i dostatečný prostor k pohybu, takže je potřeba počítat s větší velikostí oplůtků než u skotu. Koňské pastviny by neměly být na mělkých půdách i proto, že kůň spásá travní porost proti skotu na nižší výšku, neboli kůň je tzv. mělčí spásač.
Složení pastevní travní směsi pro koně je poměrně specifickou záležitostí a vyžaduje zastoupení travních druhů s vysokým obsahem vlákniny v píci. Kůň je býložravec, má schopnost enzymatického i mikrobiálního trávení. Na rozdíl od přežvýkavců probíhá v trávícím traktu koně nejdříve trávení enzymatické a až následně trávení mikrobiální. Pro mikrobiální trávení jsou v slepém střevě a tračníku velmi omezené podmínky především pro deficit lehce stravitelných sacharidů a bílkovin, které jsou z velké části resorbovány již tenkém střevě. To je také jedna z příčin menší schopnosti využití vlákniny koňmi ve srovnání s přežvýkavci.
Koně dávají přednost porostům trav ve stadiu metání. Leguminózy nejsou zpravidla vzhledem k vysokému obsahu bílkovin v píci žádoucí. Původní plemena (Norik, Haflinger) využívají dobře i extenzívní porosty. U chovných stád a koní pro dostihy je nutná intenzívnější péče a využívání pastevních travních směsí. Se zlepšením životních podmínek, a úrovní zdravotní péče koní, se rozšířila obezita a s ní spojované zdravotní problémy. Mnozí chovatele již objevili, že kůň dokáže velmi dobře prosperovat jen na pícninové stravě a jádro se stává zbytečným komponentem krmné dávky. Základní složkou výživy je pícnina, ať v sušeném, nebo čerstvém stavu. V její kvalitě, výživné hodnotě a struktuře jsou rozdíly, které pokrývají široké spektrum požadavků koní na splnění jejich potřeb v různých kategoriích.
Předcházení nepříznivým následkům z překrmování vyžaduje vysévání pastevních travních směsí, které odpovídají potřebám koní, ať už se jedná o běžně dostupné čistě travní směsi bez jetelovin nebo pastevní travní směsi složené z travních druhů, které obsahují nízký podíl fruktanů, ale tyto speciální pastevní travní směsi už je nutné vytvářet tzv. „na míru“ specializovanými firmami.
Příklad složení pastevní travní směsi pro koně, doporučený výsevek: 40-50 kg/ha
- Jílek vytrvalý 4n 15 %
- Bojínek luční 25 %
- Kostřava červená 11 %
- Kostřava rákosovitá 9 %
- Lipnice luční 13 %
- Ovsík vyvýšený 2 %
- Festucoidní mezirodový hybrid 20 %
- Loloidní mezirodový hybrid 5 %
S rozvojem ekologického pojetí zemědělství a životního stylu preferujícího domácí suroviny produkované na menších farmách, roste zájem o druhově pestré pícní travní směsi s marginálním podílem bylin, z nichž některé vynikají vysokým obsahem živin, dieteticky působícími aromatickými látkami, jiné mají vysoký obsah mikroelementů. Tento současný fenomén rozvíjí nejen estetickou složku vnímání barev a vůní, ale také zcela nezanedbatelně zvyšuje biodiverzitu porostu, protože životní cyklus některých druhů motýlů a hmyzu je na konkrétní byliny vázán.
Počet bylinných druhů, které lze záměrně v pícních travních směsích použít, se podstatně liší od počtu druhů, které se v lučních a pastevních porostech skutečně vyskytují. Druhové složení víceletých porostů se dynamicky přizpůsobuje agroekologickým podmínkám stanoviště a pícní kvalita je často snižována výskytem naprosto nežádoucích bylinných druhů jako je např. jedovatý pryskyřník prudký (Ranunculus acris), přeslička bahenní (Equisetum palustre) a ocún jesenní (Colchicum autumnale).
Při sestavování produkčních druhově pestrých bylinných směsí je možné využít následující bylinné druhy s dobrými dietetickými účinky:
Achillea millefolium – Řebříček obecný má širokou stanovištní amplitudu, patří mezi nejrozšířenější bylinný druh v lučních a pastevních porostech. Řebříček je velmi chutný v mladém stavu, ale stářím klesá jeho stravitelnost, proto by množství řebříčku v porostu nemělo přesáhnout 10 %. Jako léčivka posiluje cévní systém a používá se při žaludečních obtížích, obsahuje éterické oleje. Velmi dobře snáší spásání a sešlapávání pasenými zvířaty.
Carum carvi - Kmín kořenný patří mezi byliny s velmi dobrou pícninářskou hodnotou. Jedná se o dvouletou rostlinu, která se uplatňuje na úrodných vlhčích lokalitách ve všech oblastech. Díky ranému dozrávání se v porostech dobře rozmnožuje i generativně. Příznivě působí na trávení a snižuje nebezpečí nadýmání, v porostech je vhodnější jeho nižší zastoupení.
Plantago lanceolata - Jitrocel kopinatý poskytuje dieteticky hodnotnou píci, na začátku květu je jeho stravitelnost až 73 %, významné jsou také jeho léčivé účinky - působí antibakteriálně, při léčení ran, podporuje tvorbu žaludečních šťáv. Z porostů po prvních dvou letech ustupuje zřejmě pro nedostatek světla, nejvíce se uplatňuje v nižších porostech. Produkční význam je nízký.
Sanquisorba minor – Krvavec menší poskytuje jemnou a chutnou píci s velmi dobrými dietetickými vlastnostmi a protiprůjmovými účinky.
Z dalších bylinných druhů je používán např. fenykl nebo mrkev a vhodné složení Pastevní směsi pro koně s podílem bylin, která má vyváženou výživnou hodnotu, chutnost a stravitelnost, vypadá např. takto:
Pastevní travní směs pro koně s podílem bylin, doporučený výsevek 40-50 kg/ha
Složení:
- Trávy 90,5%: Agrostis capillaris 10%, Anthoxanthum odoratum 0,5%, Dactylis glomerata 5%, Festuca rubra rubra 20%, Koeleria pyramidata 5%, Phleum pratense 20%, Poa pratensis 25%, Trisetum flavescens 5%
- Byliny 9,5%: Achillea millefolium 1%, Carum carvi 2%, Daucus carota 0,5%, Foeniculum vulgare 1,5%, Pimpinella saxifraga 0,5%, Petroselium sativum 1%, Plantago lanceolata 1%, Sanquisorba minor 2%
Zachování druhově bohatého společenstva je závislé na zemědělském hospodaření. Výrazné snížení pestrosti původních květnatých luk v nedávné době přineslo používání minerálních hnojiv a přesévání luk intenzivnějšími odrůdami trav a jetelovin. Produkce píce se zvýšila, ale rozmanitost rostlinného společenství se zmenšila. Správná volba složení pastevní travní směsi pro koně může být i příležitostí, jak při zachování všech výživových požadavků na kvalitu píce zvýšit druhovou pestrost jinak chudého porostu.
